Tomáš „ČÁRA“ Volše – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

Karanténa mi přinesla jediné positivum a to je čas na rodinu.  Bohužel ale jen na ty nejbližší. Obě mé dcery (3,5 a 1 rok) naštěstí milují kytaru i hudbu obecně, tak se je snažím polehoučku něčemu naučit. Třeba ta menší mi během hraní dokáže parádně tlumit nebo rozlazovat struny. Ta starší už nám hraje sama na ukulele. Když to jen trošku jde, utíkáme z paneláku do lesa. Nedovedu si představit naprostou izolaci. To by bylo domácích zabijaček…

Ze zrušených akcí mám trochu smíšený pocit. Kamarádi i muzika mi strašlivě chybí a mrzí mě, že jsme přišli o několik hraní. Na druhou stranu jsem opravdu rád za ten čas s rodinou. Během roku se mnou nejezdí na všechny akce a v kombinaci s prací ve všedních dnech je někdy těžké si sám sobě ospravedlnit tyhle útěky na zkoušky, koncerty, vandry, vody atd.  Ale jak to vysvětlit jim, že na ně nemám čas? To nejde. Je to prostě špatně.

Nejvetší pozitivum tohohle korona šílenství vnímám v možnosti lidstva zpomalit a zamyslet se nad sebou. To nechutné drancování planety lidskou rasou je už neudržitelné a tohle klepnutí přes prsty snad dá lidem šanci se změnit k lepšímu.

Pivo, víno nebo rum?

Otázka je spíš v jakém pořadí. Mám rád celou tuhle trojičku, ale jsem spíše pivař než vinař. Po celkem bouřlivém mládí, kdy jsem byli nesmrtelní a kalili jak o život, jsem malinko přibrzdil a hledám teď hlavně kvalitu. Miluju karibské rumy a svrchně kvašená piva. Ale nejsem jen horňák, spodně kvašená piva jsou také skvělá. Hlavně ty z mini pivovarů. To stejné u vína. Velkým vinařstvím jde o kvantitu, těm malým o chuť a kvalitu.

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

Dokážu roztáhnout nozdry, aniž bych pohnul obličejem.

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

To bylo tak veliké, že si nic nepamatuju. Ikdyž pár útržků mi v hlavě přeci jen zůstalo. Byl to velikonoční vandr z Drábských světniček na Branžež s hromadou kamarádů. Hned v pátek ve vlaku jsem obdržel darem vojenské trenýrky, ani nemohu říct jak krásné byly. Brrr ty byly krásné! Ale celé pokreslené a plné přání a krásných vzkazů. A v tomto lichotivém oblečku jsem strávil značnou část prodlouženého víkendu. Jako další střípek do skládačky si vybavuji chlemtání lihovin u každé turistické značky. Brzo jsme začali zapíjet i značky v protisměru. Dokonce u padlého značeného stromu jsme svorně k popíjení zalehli. Pak byla tma. Ale ze tmy se na Branžeži vynořila neónová cedule nálevny a při letmém nakouknutí do lokálu jsme byli okamžitě zatčeni paní vrchní, zamknula nám na nějakou chatku batohy, sebrala futrály od kytar a dva dny nás držela v nelidských podmínkách. Ani nevím kolik ibalginů mě to stálo. Jo a taky sem tam sněžilo. 

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

Mně to tehdy nepřišlo vůbec vtipné a tento džouk bych ani neměl potřebu opakovat, ale při nazvučení, konkrétněji u posledního akordu zvukové zkoušky, jsem za souhlasného a spokojeného pokyvování s ostatními členy kapeli urval strunu. To byl vždy můj sen. Spolu se snem o výpadku textu. To je věc, kterou nedokážu přejít s humorem a řekněme, zužitkovat ji.Mně to nahází hračky do kanálu. Dokonce mi tohle snění i velice pomáhá k dobré náladě před vstupem na prkna. Tak nervózní zpocené prsty započaly vázat strunu před publikem. To byl koncert! Pak ještě doladit, vytahat strunu, doladit, čas mě dloube do žeber, všude pot, dva tři akordy, opět doladit a hurá, jdem do nich. S šesti strunama jsem pak vydržel ani ne dvě minuty… Inu k popukání.

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

Letošní Velikonoce v Českém Středohoří. Vybaveni rouškou a dezinfekčním gelem jsme s bráchou vysedli z auta v téhle neskutečné krajině plné sopek a jiných nechutných krpálů a vyrazili jsme se ztratit v lese. Většinou neznačené cesty až kamzičí stezky, canyoning, narozdíl od muzikantských vandrů pořádná dávka kilometrů i nehezké převýšení. Skoro kilometr nahoru i dolů. K tomu hromada zvěře, žádní homo sapiens, dechberoucí scenérie západu slunce a oceán hvězd. To nám v téhle pokřivené době přišlo opravdu vhod. Spokojeni a totálně zničeni jsme druhý den jeli domů seřezat své ženy.

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Moment, zeptám se maminky.

Čí koncert bys rád navštívil?

Rád bych znovu viděl kapelu Amon Amarth nebo Potokap. Také bych rád naživo viděl kytarové psychopaty jako Antoina Dufoura nebo Mika Dawese.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska?

Těch bylo! Ani nevím která byla první. To byly spolužačky ve školce, paní učitelky… Ale vzpomínám si, že jedna spolužačka ze školky mi darovala medaili, kterou někde vyhrála. Byla to láska jako trám. Dokonce se jí pak podařilo přemluvit rodiče, aby jí přehlásili na stejnou ZŠ, na kterou jsem měl nastupovat já. Nevím už v kolikáté třídě jsme byli, ale motala se okolo jiných kluků a když jsem jí připomněl naší velkou lásku a jako důkaz přinesl tu medaili, vyhodila ji do koše s tím, že ji vidí poprvé v životě.

Sushi nebo škvarky?

Škvarky!

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Býval dobrým policistou, ale spáchal ten nejhorší hřích, protože svědčil proti zkorumpovaným kolegům. Psanec, který loví psance, lovec lidí, odpadlík –  Lorenzo Lamas. Jen už by s ním dnes maskéři meli dost práce.

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

Chtěl jsem napsat oblíbeného plyšáka mé starší dcery, ale když si představím jak běžím hořícím bytem, vidím jak neomylně pádím pro kytaru. Dalo by se s ní vydělat pád drobáčků…

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Videohovor s kamarády. Je to věc která mě nikdy nelákala, ale po 4 hodinách slušně rozjeté párty jsem si připadal, jako kdybych s nimy opravdu byl.

V čem si myslíš, že s Tebou skoro všichni nesouhlasí?

Dobré přátelství často tvoří společné zájmy i názory, takže hromadný nesouhlas k mým názorům úplně nevnímám. Snad jen trošku odlišný přístup ke hře na kytaru. Hodně kamarádů potřebuje mít jasno v tom co hrají, jaké používají tóny, stupnice atd. Spoustu času tráví četbou naučných knih, místo aby běhali prsty po hmatníku a sami hledali zajímavé postupy. Jasně, bez teorie se muzikant neobejde, ale dobrá znalost teorie z nikoho muzikanta neudělá. Samozřejmě bych jednou rád prozřel a přesně věděl co hraji, ale to bude taková třešnička na dortu, kterou k rozvíjení se na kytaru momentálně nutně nepotřebuji. Myslím, že častý kontakt s nástrojem a hlavně zapojení hudebního citu je účinější než všechny poučky a tabulky dohromady. Samozřejmě dokonalá znalost teorie v kombinaci s precizní hrou je ideál, ale to je trochu jiná liga…

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

Tento okamžik ještě patrně nenastal. Nepřišel s plnoletostí, s maturitou ani s prvním zaměstnáním. Ačkoliv mám rád bohémský styl života a často jsem za rebela, nikdy jsem neměl problém se zodpovědností. Na různé brigády jsem chodil už jako kluk a vždy jsem si rozuměl spíš se staršími, často velice rozumnými lidmi. Jako veliký zlom v mém životě jednoznačně vnímám narození mé první dcery, ale že bych dospěl…

Jaké bylo Tvoje nejhorší zaměstnání nebo brigáda?

Jako mladík jsem chodil na brigádu do pekárny. Jeden letní den, kdy bylo venku strašné parno, jsem stál u pece a vykládal extra porci chlebů pro povodněmi zasaženou Prahu. Netuším kolik stupňů mohlo být u té asi 30 metrů dlouhé pece, ale chlebů byly stovky a byly to rozhodně těžce vydřené peníze. Po šichtě jsem zaslechl, že vedení pekárny neuspělo při pokusu chleba prodat vytopeným chudákům, namísto ho darovat a rozhodovali se, jestli to raději nestřelí místnímu prasečáku za nějaký drobný peníz. Umlátil bych je tím chlebem, kdyby to udělali. Nakonec je naštěstí zasáhl rozum a ne mamon.

Další suprová brigáda bylo vyklízení garáže – varny pervitinu. Pár mániček se tam zazdilo a užívalo si plnými doušky drogové závislosti. To co jsem tam viděl, bych raději nikdy neviděl. Ale pro mě super prevence.

Která kritika Tě v životě výrazně posunula dál?

Rozhodně kritika mé paní učitelky zpěvu ze ZŠ. Chodil jsem do hudební třídy, kde četnost hodin hudební nauky a sborového zpěvu byla větší než češtiny a matematiky dohromady. V hlavě mi toho zůstalo pramálo, nicméně dlouho po vychození základky jsem zatoužil zúčastnit se hudební soutěže na potlachu Falešné Karty. Hrozně jsem před tím chtěl mít svou 1. hodinu sólového zpěvu v životě a jít na soutěž připravený. Bohužel hodina s paní učitelkou nevyšla a připravoval jsem se svědomitě sám. Soutěž jsem i přes strašlivou trému vyhrál a svou první hodinu zpěvu jsem měl až týden po potlachu. Myslím, že mě nechala zazpívat asi tři slova, než si vrazila prsty do uší. Druhý pokus se ke čtvrtému slovu také nedostal. Takhle hlasitě zařvat dost jsem dlouho nikoho neslyšel. Navíc na té hodině byla ještě jiná žačka a já se viděl, jak před ní zazářím. Tak to nevyšlo…

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Jednoznačně kamarádi.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Moje standardní snídaně je káva a sušenka. Takže na počet určitě vyhrává tahle snídaně šampionů.

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Já dostal tu neskutečnou možnost naskočit do rozjetého vlaku. Falešná Karta už dlouhá léta hrála a dostalo se mi té obrovské cti s nimy začít vystupovat v nové sestavě. Byl to pro mě raketový vstup na pódia, téměř bez boje rovnou na prkna, mezi známé osobnosti českého folku a trampské hudby. Takže těžko radit kde začít. Vlastně lehko, musí se začít u sebe. Chce to stanovit si těžké i snadné cíle. Ty snadné vás budou při jejich pokoření motivovat k dalšímu postupu za dalšími snadnými cíly a ty těžké vás budou dlouhodobě nutit dřít a potáhnou vás kupředu jako lokomotiva. Pro mě je základ být se sebou stále nespokojený, hledat a opravovat chyby, vylepšovat a mít chuť se učit těžší a těžší skladby. Pořád je co zlepšovat a velikost chyb, kterou řešíte, vás pak začne oddělovat od hudebních laiků postupně až k profesionálům. Hodně důležité je mít i hudební rozhled a neposlouchat jen jeden žánr. Hudba je jenom jedna a je pouze na vás, kolika různými vlivy se necháte inspirovat pro vytvoření svého osobitého stylu hraní nebo zpívání. Další hnací motor je možnost zahrát si s lepšími muzikanty. Pro samouky je to neskutečný zdroj nápadů, na které byste doma v obýváku přicházeli dost těžko. Vlastně jakýkoli krůček, který uděláte pro to, abyste byli lepší, se počítá. Ať je to nový akord, stupnice nebo jen přečtení hudební recenze, kde vám třeba váš idol pomůže ukázat směr vašich kroků. Když se přestanete posouvat kupředu, logicky zastavíte a časem začnete i couvat. Ale tahle cesta je moc krásná na to, aby se na ní zastavovalo.

Chceš ještě něco vzkázat do českých domácností?

Přežijte tuhle podivnou dobu ve zdraví, zachovejte chladnou hlavu a využijte zpomalení běžného shonu pro sebe. Využijte volný k čas k čemukoli, na co běžně nemáte čas.

Sledujte nás
Facebook
Facebook
INSTAGRAM

Přihlašování na Olešnický kvítek 2020 SPUŠTĚNO

Ahoj kamarádky, ahoj kamarádi,

dnešním dnem jsme opět spustili přihlašování na již 6. ročník Olešnického kvítku!!! Jak je uvedeno v PRAVIDLECH, jde o soutěžní přehlídku mladých muzikantů do 20 let (včetně).

Mohou se přihlašovat skupiny, ale také jednotlivci. Dle počtu přihlášených následně budou vytvořeny kategorie, ve kterých se bude soutěžit.

Přihlásit se můžete zde na webových stránkách, v horním menu pod odkazem OLEŠNICKÝ KVÍTEK, zde již stačí pokračovat na odkaz PŘIHLASTE SE!

TĚŠÍME SE NA VAŠE PŘIHLÁŠKY A NA SETKÁNÍ 3. 10. 2020!

Sledujte nás
Facebook
Facebook
INSTAGRAM

POKÁČ [Jan Pokorný] – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

Snažím se psát songy, občas nějaký livestream. Čili až na to, že nám zrušily všechny koncerty, se skoro nic nemění 😀

Pivo, víno nebo rum?

Pivo!

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

Hrozně rychle jím.

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

Doteď všechny, ale letos mi bude 30 a pak už se bude spíš truchlit než slavit 🙂

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

V jedné frýdecko místecké hospodě se štamgastům moje drnkání nezamlouvalo, tak začali otáčet repro bedny na mě, aby to nemuseli poslouchat 😀 Ale já jsem se pak slyšel parádně!

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

Únorové turné po Austrálii byl docela čundr 🙂

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Křemílek, ségra byla Vochomůrka. Nebo naopak, už nevím.

Čí koncert bys rád navštívil?

Jack Johnson.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska? Jak byla?

Určitě neopětovaná 🙂

Sushi nebo škvarky?

Sushi.

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Jednoznačně Arnold Schwarzenegger.

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

Kytara, je to moje živobytí 🙂

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Venku je krásně.

V čem si myslíš, že s Tebou skoro všichni nesouhlasí?

Že Lunetic byli skvělá kapela!

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

Když jsem si vyrobil svoji první falešnou občanku.

Jaké bylo Tvoje nejhorší zaměstnání nebo brigáda?

V mrazírně masa, byl tam hroznej smrad.

Která kritika Tě v životě výrazně posunula dál?

Od Jardy Špuláka, že by to chtělo i jiná než počítačová témata v písních.

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Koncerty.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Kebab.

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Makat a nenechat se odradit!

A kdy se zase uvidíme v Olešnici? 😀

Snad brzo! 🙂

Tvůj vzkaz na závěr…

Buďte k sobě ohleduplní a mějte se rádi 🙂

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Aleš Hrbek – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

Od začátku karantény jsem doma na Home Office. Ráno snídaně (do postele své ženě), pak práce, učení s dětmi, domácí práce, oběd (do postele své ženě), práce, praní, žehlení, ven s dětmi a večer večeře (do postele své ženě) 🤣🤣🤣.

Samozřejmě si dělám srandu, je to úplný obrat v celém našem životě. Střídáme se ve všem, aby nám nepřeskočilo a do toho se snažíme dělat nějakou činnost, co by pomohla. Tak šijeme roušky 😀

Jo a abych nezapomněl! Vyrobil jsem pár věcí z palet do našeho bytu 😃

Pivo, víno nebo rum?

Nyní vše! Každý týden něco jiného. Zrovna máme týden piva.

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

Vím, co si žena myslí.

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

Asi všechny. Mám rád dárky.

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

No jéje! Těch je za ty roky opravdu mnoho. O některých nejde ani vyprávět a o některých se nesmí vyprávět. Ale vzpomínám na jednu z poslední doby, kdy na koncertě uprostřed písničky odešel basista na záchod a vrátil se v půlce další písně. Vrátil se pomalým krokem uklonil se a pokračoval. A to musím říct, že odbouralo celou kapelu.

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

Už to není jako za mlada. Musím upřímně říct, že díky tomu, že máme malé děti, práci a se ženou děláme aktivně muziku oba, tak moc často se na čundr nedostaneme. Ale každý rok jezdíme vodu s přáteli, což považuji za náš malý a velmi milý, rodinný čundr. Pokaždé s hledáním pokladu pirátského kapitána Ploutvičky 😃 Zatím jezdíme na Vltavu, protože je to tam samý jez, jez, jez! 😃

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Za holku a moc mě to slušelo!

Čí koncert bys rád navštívil?

Alison Krauss.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska? Jak byla?

Traktor ze školky.

Sushi nebo škvarky?

Škvarkové Sushi.

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Gerard Butler.

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

No, nebudu si vymýšlet. Pokud jsou všichni dole, beru kytary.

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Smíchané video k nové písničce …nahrané na mobil.

A dnes vložené na YouTube.

V čem si myslíš, že s Tebou skoro všichni nesouhlasí?

Mám porušený barvocit, tak většinou v barvách. Já to vidím červené a všichni okolo hnědé.

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

Na ten moment stále čekám! Ale já se ho jednou dočkám 😉

Jaké bylo Tvoje nejhorší zaměstnání nebo brigáda?

Umývaní černého nádobí v nemocniční kuchyni.

Která kritika Tě v životě výrazně posunula dál?

Každá kritika posouvá, ať dobrá nebo špatná. Poslouchám vlastně vše, co mi kdo říká a nebo píše. Někdy zuřím, někdy se směju. Pak to vše vstřebám, roztřídím a co zbyde, to použiju.

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Volnost a osobní setkání.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Špagety jakkoli.

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Prostě začít. Ono se samo nic neudělá. Poslouchat, být pokorný a nemachrovat.

A vzkaz na závěr…

Babička říkala – Po každé bouřce vyjde slunce.

Mamka říká – Všechno zlé je k něčemu dobré.

Žena říká – Pamatuj na slušné vychování! (pardon to sem nepatří)🤣

Jednoduše – s humorem je vše lehčí 😉 Pevné nervy všem!

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Pavel „Žalman“ Lohonka – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

Zatím bez viru a ve studiu. Pozitiva nevidím, spíš negativa, že nemůžeme hrát.

Pivo, víno nebo rum?

Všechno!

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

Přežít.

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

Čtyřicáté, s Hradišťanem na Stropnici.

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

V sedmdesátém šestém roce jsme s Minnesengry hráli v SSSR v Kaunasu na zimním stadionu. Diváci nás vypískali. Chtěli rokenrol.

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

V roce 1963 na Střele.

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Za pionýra.

Čí koncert bys rád navštívil?

Stinga.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska? Jak byla?

Maruška odnaproti.

Sushi nebo škvarky?

Škvarky!

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Jiřina Bohdalová?

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

Kytara. Důvod je nasnadě.

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Dobrý oběd od kolegy Petra Havrdy a fajnová atmosféra ve studiu.

V čem si myslíš, že s Tebou skoro všichni nesouhlasí?

Nevím…

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

V padesáti letech.

Jaké bylo Tvoje nejhorší zaměstnání nebo brigáda?

Bramborová brigáda v roce 1962.

Která kritika Tě v životě výrazně posunula dál?

Všechny kritiky Jiřího Černého. Ty kladné i ty negativní

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Svoboda pohybu a koncertování s kapelou.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Veškeré polévky a ryby na různý způsob.

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Hrajte kdekoli, kdykoli a s kýmkoli…

A vzkaz na závěr…

Vydržte a pomáhejte si navzájem i mimo oficiální politická rozhodnutí!

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Aleš „Agi“ Bojanovský – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

Dobu karantény trávím doma se svou rodinou. Pozitiva to má, pracuji v pyžamu a můžu déle spát, v práci jsem za minutu 🙂
V rámci možností, snažím se být i na vzduchu a užít sluníčka.

Pivo, víno nebo rum?

Děkuji za nabídku.

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

No určitě mám, ale zatím ještě nevím, které to je 🙂

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

Všechny

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

Hráli jsme koncert v Divadle Barka a já přímo na koncertě slavil narozeniny. Vůbec jsem nevěděl, že se zbytek kapely v přestávce domluvil s diváky, že jakmile odzpívám sólovou písničku, tak mi nemají zatleskat… Dozpíval jsem a čekal jsem na potlesk, ale místo toho bylo v sále úplné ticho 🙂

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

Oslavka – od pramene k soutoku s Jihlavou.

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Na karnevaly jsem moc nechodil, ale vždycky jsem chtěl být kosmonautem.

Čí koncert bys rád navštívil?

Mike Oldfielda a hned bych si s ním něco brnknul.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska? Jak byla?

No přece maminka a dřevěná „vétřieska“.

Sushi nebo škvarky?

Zelenina by nebyla?

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Onrda Vetchý!

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

Kytara.

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Díky za každé nové ráno.

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

Tak na to ještě čekám.

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Osobní kontakt s kapelou a kamarády.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Sním všechno.

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Vydržet, nevzdávat se a makat na sobě.

A vzkaz na závěr…

Vydržte a držte se!

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Víťa Troníček – Koronarozhovor aneb zábava do českých domovů

Otázka, která aktuálně zajímá snad všechny, jak trávíš/te dobu v karanténě? Jaká pozitiva aktuální nouzový stav přinesl do Tvého života?

No, není to legrace. Zde dne na den jsem přišel kompletně o práci – spíš divadelní, protože hudbu si udržuji jen jako koníčka. Karanténu dodržujeme v našem panelákovém bytě, náladu mi zvedá alespoň ten čas konečně naplno trávený s našimi dětmi, tajně prcháme do přírody, učíme se, vaříme, koukáme na filmy, blbneme a tak… A mám i čas docela cvičit na kytaru. Takže – kdyby nebyly ty existenční starosti a strach o zdraví blízkých a ohrožených skupin obyvatel, vlastně by bylo docela dobře…

Pivo, víno nebo rum?

Kafe. Jinak to pořadí je správně.

Máš nějakou tajnou (super) schopnost?

Dokážu přesně odhadnout, co naštve mou ženu… Alespoň doufám.

Jaké byly Tvé nejlepší narozeniny?

Nejsem zrovna typ oslavující přibývající léta. Jednou, když jsem byl sám na pláži řeckého ostrova Lefkada.

Poděl se s námi o vtipnou historku z některého z Tvých vystoupení.

Jé, toho by bylo. Někdy mám pocit, že jsme spíše pojízdná estráda, než hudební skupina. Mohl bych vyprávět o propadnutí do pódia, o tom jak jsme cestou na hraní zapomněli vyzvednout jednoho člena kapely,  o kytaře zapomenuté na ulici, o pozdních příjezdech, nebo jak jsme dojeli na hraní do jiné stejnojmenné vesnice v jiném kraji, nebo o sprintu za trolejbusem, ve kterém mi odjel kufr s efekty. Když máte kapelu sestavenou z přátel a nejbližší rodiny, tak se prostě nikdy nenudíte. Za vcelku vtipnou lumpárnu ale dodnes považuji to, že jsme si dovolili, při našem prvním rozhlasovém rozhovoru o folkové kapele, bez vědomí moderátora, vyměnit v obalu naše cédéčko za AC DC….

Kdy naposledy jsi byl na čundru? Kde?

Když se věnujete aktivně folkové muzice a objíždíte festivaly, tak se ty možnosti jezdit na čundry dost omezí, protože od května do října nezbývá moc volných víkendu. Takže spíš výletujeme. Ale v létě třeba děláme docela drsný tábor v údolí řeky Kněžné v Orlických horách, bez elektřiny a teplé vody. To je pro mě dost intenzivní pobyt v přírodě, každý večer oheň s kamarády a tak…

Za co ses jako dítě převlékal na karneval?

Nesnášel jsem karnevaly. Většinou se mi podařilo obratem prchnout. Říkal jsem tomu, že jdu za „Zmizík“, což nevím jestli se ještě vyrábí a je tedy srozumitelné pro mladší generace 🙂

Čí koncert bys rád navštívil?

Spoustu světových snů už jsem si v tomto směru splnil – Mark Knopfler, Gypsy Kings, B.B.King, Paul Simon, Bob Dylan… Z domácích myslím tuplovaně, protože s řadou mých vzorů se dnes i hlouběji přátelíme, za což cítím velikou vděčnost. Ale z těch dosažitelných a u nás třeba neznámých, bych rád na vlastní uši slyšel třeba koncert polského písničkářského dua Andrzej Korycki a Dominika Żukowska, nebo švédského dua Good Harvest, nebo mých takřka celoživotních lásek Indigo Girls a Nanci Griffith – byť už jsou to trošku babušky.

Jaká byla Tvá první (dětská) láska? Jak byla?

Ještě je. Nezapomenutelná.

Sushi nebo škvarky?

Sushi. Klidně se škvarkama.

Kdyby o Tobě natáčeli film, který herec by Tě měl hrát?

Tak to si nedovedu představit ani film, ani herce. Ale dodnes si pár lidí myslí, že jsem hrál Honzu v Troškově pohádce Z pekla štěstí. Tak podle ksichtu asi Miroslav Šimůnek. Náturou jsem ale spíše typickej Paul Newman. Na divadle ale moc rád imituji Jana Wericha.

Tvůj dům i s celým tvým majetkem zachvátí požár. Poté, co se ti podařilo zachránit tvé nejbližší a domácí mazlíčky, máš ještě chvíli čas a najisto víš, že se ti podaří zachránit ještě jednu věc. Co by to bylo a proč?

To je jasný, důvody netřeba vysvětlovat: kytaru. Nebo fotku maminky.

 

Co Ti dnes udělalo největší radost?

Starostlivý email od přátel s dotazem, jestli zvládáme a nabízená pomoc…

V čem si myslíš, že s Tebou skoro všichni nesouhlasí?

Třeba v muzice mám často chuť, nacvičit a zahrát si s celou kapelou nějakou převzatou píseň. Jen tak, pro radost a zkoušení, jak by to mohlo znít s Marien. Přesvědčit ostatní bývá docela dřina.

Ve kterém momentě jsi podle sebe dospěl?

Ono už se to stalo? Zeptejte se v mém okolí, myslím, že pádnými argumenty dosvědčí opak.

Jaké bylo Tvoje nejhorší zaměstnání nebo brigáda?

Když jsem po škole chvíli prodával nářadí a musel zákazníkům lhát ohledně kvality a skladových zásob. Nechci už nikdy žít ve lži.

Která kritika Tě v životě výrazně posunul dál?

Morganu Freemanovi se tuším připisuje citát: Nikdy neber vážně kritiku od toho, za kým by sis nešel pro radu. Hodně mě ovlivnily rozhovory, které jsem coby rozhlasový redaktor natáčel s muzikanty. Často myslím na Žalmana, když nás v roce 1992 prvně slyšel, ještě s dětskou kapelou Poupata a přišel za námi do šatny. Jeho slova o pokoře jsou pro mě důležitá dodnes.

Co Ti v době karantény nejvíc chybí?

Přátelé a souznění s nimi.

Jaké jídlo jíš nejčastěji?

Pálivé…

A na závěr, co bys vzkázal mladým muzikantům, kteří chtějí koncertovat? Jak mají začít?

Z vlastní zkušenosti se mi hodně ulevilo, když jsem pochopil zásadní rozdíl mezi tím, co je divácký úspěch a co muzikantské štěstí. Díky novým médiím a sociálním sítím nikdy v minulosti nebylo jednodušší stát se rychle slavnou tváří. Stačí produkt přizpůsobit poptávce a správně nastavit či financovat marketing – to platí v hudebním průmyslu obzvláště. Ale je s tím spojena určitá tvůrčí nesvoboda, která vás dříve či později dožene a sežere. Přijde mi důležité, aby se muzikant celoživotně především sám bavil tou tvůrčí prací, bez ohledu na ohlas. Nebýt na něm závislý, udržet si nadhled a vděčnost k divákovi, ale taky chuť zahrát si sám pro sebe, nebo pro pár přátel u ohně se stejnou radostí a nasazením jako pro vyprodaný velký sál. Pokud ten dar někdo má a k tomu napíše skvělou píseň, či zahraje nebo zazpívá tak, že to publikum chytí za srdce, začne se to šířit samo jako lavina a zůstanete vám tvůrčí svoboda. Jsou to normální přírodní zákony, dobré věci se prostě neztratí a blbé zapadnou, i kdyby vás někdo donekonečna přesvědčoval, že blbé nejsou.

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Babský bál + speciální host JOSEF ZÍMA

 

Spolek (na)Moll ve spolupráci s městěm Olešnice a Svazem tělesně postižených Olešnice vás srdečně zvou na znovuobnovený BABSKÝ BÁL! Můžete se na něj těšit 22. února 2020 od 18:00 hodin v Kulturním domě Olešnice na Moravě.

 

Jako speciální host vystoupí JOSEF ZÍMA.

 

K poslechu a především k tanci vám bude hrát skupina M&A Band a to až do půlnoci.

 

Můžete se také těšit na TOMBOLU, OBČERSTVENÍ a další BOHATÝ KULTURNÍ PROGRAM!

 

Vstupné: 100,- Kč

 

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Vlasta Redl – vánoční koncert k 20 letům města Olešnice

K 20 letům města Olešnice jsme se rozhodli vám dát dárek v podobě koncertu Vlasty Redla. Jde o jeho poslední koncert v roce 2019 a je pro nás velkou ctí, že si pro něj vybral právě Olešnici.

Vstupenky:

350,- Kč v předprodeji
400,- Kč na místě

Rezervace vstupenek je možná prostřednictvím facebooku nebo na telefonním čísle +420 776 884 421.

 

Fyzický předprodej: 

Informační Centrum Olešnice, náměstí Míru, tel.: 516 410 400, 679 74 Olešnice
 
Studio ŠARM, Masarykovo náměstí 58, Věra Libichová, tel.: 732 191 695, Bystřice nad Pernštejnem
 
Polička, Michaela Dvořáková, tel.: 732 616 082
 
Zverex, Milan Novotný, U Císařské 11, 680 01 Boskovice
 
Indies, Poštovská 2, 602 00, Brno
Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM

Blíží se PÁTÝ Olešnický kvítek!

V sobotu 5. října od 13:00 proběhne již pátý ročník soutěžní přehlídky pro mladé muzikanty s názvem Olešnický kvítek, který pořádá olešnický Spolek (na)Moll.

Olešnický kvítek za ty roky ušel obrovskou cestu, ale stále je jeho hlavním cílem vytvářet dobré prostředí pro rozvoj dětí a mládeže v hudebních aktivitách a současně propagovat žánr folk, country a trampské hudby.

Olešnický kvítek 2018

Každoročně dokáží mladí muzikanti v Olešnici překvapit nejen odbornou porotu, která je pečlivě složená z osob majících velké muzikantské zkušenosti (v minulosti zasedli např. Roman „Yetty“ Kobler – frontman skupiny Morčata na útěku, Andrea Horská – muzikálová a divadelní herečka, Patricie Theimerová – houslistka, Ladislav „Pupek“ Chromeček – zakládající člen skupiny Kamelot, Luděk „Savana“ Urbánek – moderátor v rádiu a muzikant), ale také samotné návštěvníky přehlídky, kteří jen marně hledají velké rozdíly s již známými dospělými kapelami.

I letos se tedy diváci mohou těšit na soutěžící jednotlivce a kapely do 20 let a na další doprovodný program. Především na již tradiční a stále velice oblíbené kreativní workshopy pod vedením Ing. Václava Prajse. Vzhledem k tomu, že se Olešnický kvítek dostal ke svému pátému ročníku, a to i přes mnoho překážek, bude program proložen překvapeními a oslavami právě pěti let Olešnického kvítku.

V prostorách kulturního domu v Olešnici bude připraveno pro návštěvníky občerstvení a domácí limonády. Všichni návštěvníci, kteří se u vstupu prokáží platnou jízdenkou IDS JKM, mají jako v předešlých letech vstup zdarma, navíc pro všechny návštěvníky ve věku 5 let, kteří se přihlásí u vstupu, bude připraveno malé překvapení.

Sledujte nás
Facebook

Facebook
INSTAGRAM
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
Facebook
INSTAGRAM